|
| |
|
|
"Henry James & His Stance towards Aestheticism and Decadence"
Mackal, Jan ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematický vztah Henryho Jamese k estetismu a dekanenci na příkladu dvou vrcholných děl - románů Portrét dámy (, č. ) a Zlatá číše (, sl. Zlatá čaša ). Jejím hlavním cílem je zobrazit vývoj tohoto vztahu a poukázat na fakt, že navzdory tomu, že se James zaobíral těmito směry ve svých literárních dílech po celý život, odmítá k nim zaujmout konkrétní stanovisko. Předtím, než se autor pustí do literární analýzy výše jmenovaných románů, věnuje první kapitolu stručnému historickému přehledu o povaze a účelu uměleckého díla, vývoji estetismu a dekadence v Evropě a v Británii a Jamesovu osobnímu vztahu s některými z představitelů britského estetismu. Zbytek práce se věnuje literární analýze dvou románů optikou estetismu a dekadence. Klíčová slova: James, Henry; estetismus; dekadence; literární analýza; transatlantická studia
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Smrt jako artefakt: estetizace smrti v dílech Georgese Rodenbacha a Jiřího Karáska ze Lvovic
Zvoníčková, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem předkládané práce je komparace symboliky dvojníka v Mrtvých Bruggách Georgese Rodenbacha a Románech tří mágů Jiřího Karáska ze Lvovic. Věnovat se budeme především motivu smrti, který se pro literaturu fin de siècle jeví jako klíčový a jenž je v dílech, jimiž se zde zabýváme, úzce spojen s existencí dvojníka. Na motiv dvojnictví budeme nahlížet také v souvislosti s psychopatologickými stavy. Volba komparovaných textů byla motivována procesem rozpadu bytostného Já (ve smyslu německého das Selbst). Proces rozpadu osobnosti je úzce spjat s procesem depersonalizace, k němuž dochází při kontaktu subjektu s oduševnělým prostorem či objektem. Dějištěm rozpadu bytostného Já jsou města (Bruggy, Benátky, Praha), která v literární topografii symbolismu zaujímají zvláštní pozici jako urbánní prostor umění a smrti zároveň. I přes vzájemný vztah mezi uměním a životem zůstává v tomto vztahu zvláštní napětí, k němuž patří také fenomén anihilace prostupující všemi zkoumanými texty.
|
|
|
Pojetí neo-avantgardy v Teorii avantgardy Petera Bürgera a navazující kritická reakce B. Buchloha a H. Fostera
Jonášová, Markéta ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená práce se věnuje otázce uchopení vztahu mezi historickou avantgardou a opakováním jejích ústředních strategií v tzv. neo-avantgardě po druhé světové válce. K dané otázce je primárně přistupováno na základě koncepce Petera Bürgera, jehož Teorie avantgardy představuje jeden z prvních a zároveň nejvlivnějších pokusů o komplexní uchopení vztahu mezi oběma avantgardami. Bürgerovo příkré odsouzení opakování avantgardních strategií vzhledem k jím ustanovenému modelu záměru a významu historických hnutí je kritizováno zejména dvěma americkými teoretiky poválečného umění, a to Benjaminem Buchlohem a Halem Fosterem. Práce si klade za cíl na základě této kritiky ukázat plodnost Bürgerova konceptu při teoretizaci neo-avantgardních fenoménů a jejich vztahu k historické avantgardě.
|
|
|
"Henry James & His Stance towards Aestheticism and Decadence"
Mackal, Jan ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematický vztah Henryho Jamese k estetismu a dekanenci na příkladu dvou vrcholných děl - románů Portrét dámy (, č. ) a Zlatá číše (, sl. Zlatá čaša ). Jejím hlavním cílem je zobrazit vývoj tohoto vztahu a poukázat na fakt, že navzdory tomu, že se James zaobíral těmito směry ve svých literárních dílech po celý život, odmítá k nim zaujmout konkrétní stanovisko. Předtím, než se autor pustí do literární analýzy výše jmenovaných románů, věnuje první kapitolu stručnému historickému přehledu o povaze a účelu uměleckého díla, vývoji estetismu a dekadence v Evropě a v Británii a Jamesovu osobnímu vztahu s některými z představitelů britského estetismu. Zbytek práce se věnuje literární analýze dvou románů optikou estetismu a dekadence. Klíčová slova: James, Henry; estetismus; dekadence; literární analýza; transatlantická studia
|
|
|
Dandysmus dnes. Současná literárně teoretická reflexe fenoménu
Schlupková, Gabriela ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Ve své práci bakalářské práci nastiňuji vývoj dandysmu a pokouším se popsat, jak na tento fenomén nahlíží dnešní (literární) teoretici. Tento původně společenský fenomén se v postavě Lorda Byrona pojí s romantismem a rozšiřuje se o literární a myšlenkové postoje, Baudelaire promýšlí koncepci krásy a modernity, Oscar Wilde reprezentuje dekadentní estetiku konce století, českým dandym je Arthur Breiský. Ve své práci se věnuji také dnešním projevům dandysmu - na jedné straně stojí neo-konzervatismus, estetika campu na straně druhé. Mezi základní principy dandyvského gesta patří stylizace - zásadní funkci má povrch, dandy stylizuje sebe sama do podoby artefaktu, svou individualitu vyjadřuje skrze oblečení (nebo radikálněji skrze vlastní tělo). Z tohoto důvodu věnuji pozornost také módě jakožto prostředku (uměleckého) vyjádření. Klíčová slova Dandy, povrch, maska, stylizace, estetismus, mystifikace, modernita, dnešní projevy dandysmu, sebetvorba.
|
host ::
RSS.